pátek 5. února 2021

První certifikace na FME Server v ČR

To že se technologií FME zabýváme intenzivně (a proč), to určitě víte (k čemu slouží FME). Nedávno to kolega Luboš zpečetil dosažením první certifikace v ČR na produkt FME Server. Na stránce Safe - FME certification Wall of Fame to poznáte podle zelené ikonky u jeho jména:

Certifikace není rozhodně zadarmo, Safe Software adepty prověří řadou teoretických i velmi praktických (a realistických) zkoušek. To Luboš zvládl, i když to komentoval jako překvapivě náročné. 

Jistotu v garantované kvalitě našich služeb kolem datových migrací a integrací můžete mít tedy i v případě FME Serveru. 


úterý 26. ledna 2021

12 nejčastějších chyb při předávání grafických podkladů do GIS

Aneb jak předejít problémům při vytváření pasportizace?

V nedávném článku o "Zhodnocení investice do geodetických dat" ve společnosti Výstaviště České Budějovice, jsme se zmínili také o problému správné připravenosti dat určených pro automatickou migraci do systému GIS. V tomto článku se budeme věnovat důvodům, proč k tomu dochází a jaké jsou nejčastější problémy ve vytvořeném pasportu areálu.

Zákazník se do situace, kdy nemá k dispozici pasport dle představ, může dostat kombinací různých vlivů:

  • data jsou pořízena primárně pro jiný účel (např. konkrétní investiční činnost), než je správa areálu a majetku,
  • zadavatelé standardy nemají nebo je nevynucují, 
  • stávající data jsou nekvalitní a pak se v případě malých úprav něco těžko zachraňuje, 
  • dodavatelé jsou nuceni k nízké kvalitě tvrdou soutěží na cenu.

Častým případem po odevzdání dokumentace je, že výkres na první pohled vypadá vizuálně správně, ale grafické elementy nereprezentují vhodně reálné objekty, které se výkres snaží zachytit. Níže uvádíme nejzásadnější chyby:

  • Plošné/polygonové třídy (budovy, místnosti) jsou jen shluky čar, nejedná se ani o uzavřené křivky, natož polygony.
  • Někdy se z těchto shluků ani nedá polygon sestavit (kus hranice chybí, nebo není jednoznačné, k jakému prvku má hranice patřit).
  • Bodové prvky jsou někdy reprezentovány sadou grafických entit (třeba rozpadlým blokem) a není možné rozumně určit referenční (vkládací) bod vlastního objektu.
  • Prvky bývají ve výkresu popsány textovými elementy, ale bez rozumné vazby na vlastní prvek. Ve výkresu je vše napozicované, uživatel to okem vidí, ale data nelze hromadně zpracovat a informace automatizovaně navázat. 
  • S texty je situace ještě složitější. Pokud dané popisy mají reprezentovat nějakou identifikaci objektů, které se pak používají pro vazbu na další datové zdroje. Např. výkres s technologiemi, ke kterému existuje excelová tabulka s dalšími údaji. Pokud se identifikátory nenaváží (například tak, že je identifikátor uveden jako parametr bloku), je s tím pak hodně práce, kterou musí udělat pouze někdo, kdo data a realitu opravdu zná.
  • Často se stává, že jednotlivé typy objektů nejsou vhodně rozděleny do hladin výkresu anebo pomocí stylů. Každý přispěvatel výkresu si zakreslí něco někam a nějak, aby to vizuálně vypadalo korektně, ale při analýze a hromadném zpracování pak nelze rozhodnout, zda je daná linie třeba kus potrubí, hranice plochy, nebo jen nějaká doplňková kresba.
  • Rozpadlé styly čar. Např. kabel („čára s bleskem“) není zanesen jako jedna geometrická linie s příslušným stylem, ale je to rozpadlé do jednotlivých čáreček toho stylu. Z toho nelze určit, kde původní linie začínala a končila, kde se protíná s ostatními.
Všechny tyto vady mají na rozdíl od níže uvedených geometrických chyb tu nepříjemnou vlastnost, že je skoro nemožné se s nimi nějak automatizovaně vypořádat. Musí je opravit nebo roztřídit někdo, kdo zná realitu a dokáže rozhodnout, jak to ve skutečnosti je. A těžko se pak vysvětlují nutné náklady na takovou operaci nezasvěceným, když přeci výkres (vytisknutý na papíře) vypadá správně. 

Účinným řešením je to, že si zadavatel zpracování dokumentace nechá připravit datový standard a data podle něj při přejímce zkontroluje. Obvykle stačí výkres vrátit jednou nebo dvakrát a dodavatel se principy systému naučí. Jak příprava standardu, tak jeho kontrola se dají dělat dodavatelsky, není to nákladné (v porovnání s cenou léčení datových vad). Složité standardy mohou mít samozřejmě vliv na cenu díla. Ve výsledku, kterým je pro nás plynulá migrace dat do systému GIS, se však tato investice vyplatí.

Na závěr doplníme, že častou chybou je také rozdílný slovník pojmů mezi objednatelem, tedy správcem dat a dodavatelem, tedy pořizovatelem dat. Proto doporučujeme vždy si vyjasnit pojmy na obou stranách ještě před zahájením prací.

Níže uvádíme přehledně dvanácti nejčastějších chyb včetně možnosti začištění, které v CAD Studiu pravidelně řešíme při migraci dat.

středa 20. ledna 2021

Nový Vyjadřovací portál ve společnosti ČEPS

Začátkem roku 2021 byl zprovozněn již osmnáctý Vyjadřovací portál od CAD Studia. Ve společnosti ČEPS, a.s. byla dokončena implementace standardizovaného řešení, které bylo vybráno jako nejvhodnější v rámci výběrového řízení. Naše řešení obstálo nejen v konkurenci obdobných portálů. Společnost ČEPS mu dala přednost i před svým vlastním návrhem, který měl být programován na míru. Rozhodující bylo především splnění drtivé většiny požadavků prostřednictvím nástrojů Vyjadřovacího portálu, který vyvíjíme a upravujeme dle potřeb zákazníků už od roku 2013.

V rámci této implementace vznikla nová funkcionalita Vyjadřovacího portálu, kterou je přímá integrace na obcemi a kraji využívaný systém Utility Report. 

Více informací naleznete v tiskové zprávě na portálu ČEPS a CAD Studia.

Společnosti, které již využívají aplikaci Vyjadřovací portál od CAD Studia:

úterý 19. ledna 2021

Zhodnocení investice do geodetických dat – Výstaviště České Budějovice a.s.

 Akciová společnost Výstaviště České Budějovice a. s. (dále VCB) patří již po řadu let mezi přední organizátory výstav a veletrhů v České republice. Největší devizou je vlastnictví výstavního areálu o rozloze 25 ha situovaného v blízkosti centra Českých Budějovic, jehož součástí je 27 pavilonů. 

V rámci přípravy realizace strategických změn v areálu VCB (demolice některých budov, přestavba pavilonu Z, vytvoření nových venkovních výstavních ploch), které začaly v loňském roce, si společnost nechala geodeticky zaměřit kompletně celý areál. Geodetická dokumentace byla předána ve formátu DWG. Z dlouhodobého pohledu na provoz areálu a sdílení informací mezi zaměstnanci společnosti, je údržba a aktualizace dat v DWG nevhodná! Ze zkušeností víme, že vzniká mnoho podsouborů, různých verzí u zaměstnanců a jde o nekomfortní sdílení informací. Po několika letech je soubor, který by disponoval aktuálními daty k celému areálu těžko dohledatelný. A hodnota investice do geodetických dat, která byla v tomto případě v řádu jednotek statisíců, během času významně klesá.

Společnost VCB se rozhodla tomuto scénáři předejít. Geodetická data z původního DWG souboru, byla migrována do databázového prostředí GIS, kde jsou na jednom místě uložena jak grafická tak popisná data. Bohužel velmi často se setkáváme s tím, že dokumentace pro pasportizaci areálu od geodetů není vždy v takové formě, jakou by si uživatel představoval. Před samotnou migrací dat, která byla prováděna automatizovaně prostřednictvím nástroje FME, muselo dojít k začištění zdrojového souboru.  

Díky implementaci dat do systému GIS se z relativně "hloupého" výkresu stal informační systém společnosti, který umožňuje zaměstnancům přistupovat vždy k aktuálnímu zdroji informací. Data pasportizace areálu udržuje administrátor systému v prostředí AutoCAD Map 3D, ve kterém zaznamenává aktuální stavební změny. Klient nepracuje se souborem DWG, ale přímo s daty v databázi GIS. Provedené změny v pasportu jsou tak okamžitě k dispozici všem uživatelům prostřednictvím webové mapové aplikace twiGIS L. Ta umožňuje nejen na data nahlížet, ale rovněž je editovat či doplňovat o další položky či fotografie.

Právě možnost editace dat byla efektivně využita pro aktualizaci pasportu zeleně v areálu, kterou zpracovávala externí společnost. Za tímto účelem byl v aplikaci twiGIS L vytvořen pracovní prostor, do kterého zaměstnanci externí společnosti zaznamenávali nové prvky (stromy, keře) a zadávali jim potřebné atributové hodnoty. Vše přes mobilní zařízení. Pracovní prostor pro zeleň bude i do budoucna používán externí společností pro následnou péči a údržbu zeleně.

Co je důležité? Informace jsou okamžitě dostupné v systému GIS. Administrátor má přehled o stavu pasportizace. Data se nemusí ručně migrovat, upravovat apod. Hlavní přínos vidíme v úspoře nákladů ne externí společnost a též v úspoře času zaměstnanců VCB na zpracování této agendy = efektivita práce. 


Jak tedy zhodnotíte investici do geodetických dat? Dejte je do informačního systému, který bude sdílet pouze jedna a vždy aktuální data. Postupně budou doplňována zaměstnanci společnosti, nebo vybraná data zpřístupníte externím společnostem. 

Pracujme s daty efektivně!